Barzoj

5. září 2008 v 21:34 | Aduš |  Plemena Psů

Barzoj


Historie
Barzoj, neboli ruský chrt, je od nepaměti aristokratem mezi psími plemeny. Byl chován převážně na území Ruska a dnešní Ukrajiny. Mezi jeho původní chovatele patřili jak carové tak i básnící a další významné osobnosti tehdejší doby. Původně se ovšem chrti na území Ruska vůbec nevyskytovali, lovilo se zde za pomocí špicovitých psů, jelikož k lovu s chrty nebyl terén Ruska přizpůsoben. Obrat nastal ve chvíli, kdy se jeden moskevský velkokníže zúčastnil lovu s tatarským chánem, při němž spatřil práci vysokonohých štíhlých psů s delší srstí. Jejich výkony byly skvělé, a tak se na území Ruska přikřížili špicovití psi k těmto chrtům. Cílem bylo pochopitelně zachovat ty nejlepší vlastnosti obou plemen. Přikřížením dalšího chrta, který přišel spolu s Vikingy, se dostáváme k dnešnímu ruskému chrtovi neboli barzojovi, který ovšem v té době existoval dokonce v sedmi typech.
Novodobá historie plemene se začíná psát roku 1880, kdy byl vytvořen oficiální standard. Jako vzor pro tento standard byl vybrán typ Perchino 1. Chov barzoje byl však stále především záležitostí Ruska a ve světě se jich vyskytovalo poměrně malé množství.Bolševický převrat zasadil chovu barzojů drtivou ránu.Jako psi šlechty a bojarů byli nemilosrdně vybíjeni a z kdysi mnohasethlavých smeček v různých psincích zůstaly jen chabé trosky. Barzoje jako plemeno zachránila hlavně emigrace. Šlechta opouštěla Rusko a své oblíbené psy brala sebou.
Začaly vznikat významné chovy ve Francii, Velké Británii a také na americkém kontinentu a tento nádherný pes byl zachráněn pro budoucí generace.
Nikdy se nestal masově populárním, ale vždy si nalezl dostatek skalních příznivců, takže nehrozila a ani dnes nehrozí jeho degenerace, kterou by způsobila úzká chovná základna.
Dost barzojů se dostalo i do meziválečného Československa, ve kterém tehdy začaly vznikat první chovy.
Po druhé světové válce na tom byl chov barzojů v Československu bídně, ale zase se našli oddaní příznivci a zvedli ho z trosek.
Pro obnovení chovu byli nutné importy, což zdaleka nebylo jednoduché. V zemi původu, Sovětském svazu vládl socialismus, projevující se mimo jiné i chovatelskými experimenty. Barzoj tam byl křížen s různými jinými loveckými plemeny pro zvýšení užitných vlastností. Země nebyla členem FCI a neměla centrálně vedenou plemennou knihu.
Zcela jistě se tam zachovaly kvalitní čistokrevné chovy, ale v takto nepřehledné situaci bylo obtížné je nalézt. A tak i když několik barzojů z bývalého Ruska dovezeno bylo, obrátil se zájem chovatelů především na západ. Jakkoli to totiž bylo v těch dobách obtížné, byla zde alespoň jistota, že si chovatel přiveze zvíře čistokrevné.
Zásluhou chovatelů bylo bývalé Československo (resp. spíše české země) v kynologickém světě známé, a tak k nám byli psi nejen dováženi, ale také se vyváželi do zahraničí, mnohdy do velmi významných chovů.
Až do pádu "Železné opony" byl každý import značně obtížný a o to pečlivější byl jejich výběr. Prakticky všichni tehdy dovezení barzoji, ať už ze zemí socialistických nebo kapitalistických, figurují v rodokmenech a liniích českých barzojů dodneška.
Změna režimu ovšem pomohla barzojům i v zemi jejich původu.Rusko se stalo členem FCI a tak postupně nabývají barzoji v této zemi opět důvěru zahraničních chovatelů, o čemž svědčí množství exportů.
Povaha a využití
Je to klidné zdrženlivé avšak nebojácné sebejisté plemeno. Je rychlý a vytrvalý běžec a výborný skokan. Můžeme jej často vídávat na chrtích dostizích. Barzoj se stal i oblíbeným plemen na výstavách. Díky své klidné povaze mu je cizí přílišné hlasité štěkání.
V zemi původu, v Rusku, se stále hledí na pracovní upotřebitelnost plemene a barzoji tam skládají lovecké zkoušky na zajíce. Protože ale v evropských zemích je lov s chrty zakázán a navíc patří do plemen společenských, je velmi nepravděpodobné, že by se podobné zkoušky staly aktuální v ostatních zemích FCI.Barzoj se může zůčastňovat dostihů, a to jak rovinných tak i coursingu, ale pro chovnost obvykle není prokázání výkonnosti nutné.

Vzhled
Je to vysoké impozantní plemeno dosahující až 80 cm v kohoutku. Působí elegantně nejen díky svým ladným proporcím ale i díky své dlouhé srsti. Velmi charakteristická je pro něj jeho hlava, která postrádá stop - přechod z nosní partie k horní části mozkovny. To dělá hlavu suchou. Pigment na piscích i na nose je černý. Hřbetní linie tvoří oblouk. Osrstění je dlouhé hedvábné a zvlněné. Vyskytuje se v mnoha barevných variacích. Váha se pohybuje od 35 kg - 45 kg.

Péče
Vyžaduje dostatek pohybu a důslednou výchovu. Klade větší nároky na volný pohyb. Delší srst by se měla častěji kartáčovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama